Už jsme se o tom i párkrát bavili, ale proč toto téma neotevřít ještě jednou, zajímá mě i váš pohled na věc. Poslední dobou proběhlo spoustu povzdechů nad tím, jak chodí málo lidí na blogy. Jaká je nízká návštěvnost, statistiky upadají a tak podobně. Mnozí dávali vinu za to virům, hackerům, nedostatečně silnému poskytovateli blogu a tak podobně. Řešili to ukončením činnosti či stěhováním. Ale je problém opravdu v tomhle?

Sama můžu říct, že si čísel všímám. Vždycky mě tak trochu zajímaly statistiky, rozhodně sleduji nárůsty i poklesy a prostě nedokážu daná čísla úplně přehlížet. Zvlášť když vidím větší úprky a ty krásné stovky padají jako švestky ze stromu. Tak v čem je problém?

Pokud můžu mínit, tak je za vším lenost číst články, hlavně to přelouskat celé, ale i málo času, který by tomu čtenáři chtěli věnovat, spousta stejně zaměřených míst, které chtějí všichni navštívit. Ale také pohodlnější způsoby, jako třeba videa, stories a podobně. Já osobně sleduji desítky, skoro dvě stovky stránek a snažím se být i aktivní. Dávám na fb lajky, když si přečtu post (každého jistě potěší vědomí, že to někdo zkouknul a má o tom alespoň malý důkaz, jestli pravdivý, to je věc druhá), snažím se číst co nejvíc článků. Ale samozřejmě si vybírám hlavně ty, co mě zajímají, protože všechno nestihnu. Což samozřejmě hodně ovlivňuje i mé vlastní čtenáře, to je mi jasné. Když nenapíšu nic dostatečně poutavého a zajímavého, tak se nikdo neobtěžuje. Ale jak to vlastně mají ostatní? Jak moc poctivě se podívají a zanechají za sebou nějakou reakci?

V poslední době, a tím myslím vlastně už skoro jeden dlouhý rok, možná kousek déle, sleduji, jak ta naše blogerská sféra pomalu vymírá. Sice chodí nové hlavy a zakládají blogy, píší a jsou aktivní, ale takové ty vzory, které mě provázely na začátku už pomalu ani neexistují. Každý dojde do bodu, kdy zvažuje, zda chce v životě stále tolik času věnovat blogu a já to chápu. A jistě je jedním z faktorů i to, že chodí málo lidí, nebo jsou malé reakce. Vždy mě mrzí každé takové oznámení o konci dlouholeté práce. Ale nedivím se. Sama mám na facebooku nějakou tu stovku návštěv, která začala stoupat až po zrušení fb skupin (díky statistikám), na instagramu permanentně lidé přichází a zase ve velkém odchází. Nemám jeden z těch nádherných profilů plných načančaných fotek a úprav ve Photoshopu. Ale vždycky je mi líto, že někdo utekl. Nějaké sledovače mám, ale aktivitu jako lajky a komentáře vyvíjí asi tak deset procent. Což je opravdu mizivé.

Mám pocit, že dnes se už všechno točí jen kolem videí na YouTube (což já nesleduji, přijdou mi delší než články, nebaví mě tolik a ne každý to před kamerou opravdu umí, já sama bych tam nikdy nevlezla :-P). Když jsem se náhodně dívala na podmínky Albatrosmedia ke spolupráci, tak požadují například 1500 lajků na facebooku a pořádnou míru aktivity, ale kdo to dnes má? Kolik blogů vůbec tyto podmínky splní? Asi jen chytré hlavičky, které ví, jak blog co nejvíce propagovat a dostat do světla. A to já očividně neumím... Když se dívám okolo, spousta blogerů není na tom o moc lépe než já (alespoň podle čísel). A jak si všímám, funguje jen malý okruh lidí, kteří ke mně opravdu chodí a já zase k nim... Ale co někdo nový?

Vždycky jsem si říkala, že blog vedu hlavně pro sebe. Ale nějaká motivace být musí. Určitě jen málokdo snese pomyšlení, že napíše článek a přečte si ho jen například deset lidí, to nikoho nepotěší. Není to sice můj případ, ale když vidím v detailu, že nejvíce zájmu je o moje týdenní shrnutí než o knihy samotné, říkám si, co je asi špatně. A co s tím udělám? Pokud to tak půjde nadále, určitě přijmu určitá, řekněme, opatření. Blog se pravděpodobně změní obsahově a způsobem vedení, tematicky  bude zachován, ale už nebude fungovat jako dnes se vším všudy a tak často. Tuhle myšlenku mám v hlavě už nějakou dobu. O rušení tu rozhodně není řeč, ale po tak dlouhé době bych si prostě přála jinou základnu čtenářů. Nicméně je to zatím hudba budoucnosti a netýká se to blízkých dní...

Jak vlastně vnímáte tuto problematiku vy? Taky vidíte ty hromady uprchlíků? Žádnou aktivitu a nezájem? Nebo je to snad jen v mých představách? Už neprobíhají společná čtení, čtenářské deníky, blogerské soutěže, společné projekty, tagy ani nic podobného. Kde je těm časům konec? Vzpomínám si, když jsme měli tvořené malé okruhy 'věrných', kteří si zásadně navzájem navštěvovali blogy, zanechávali zprávy, občas někdo někoho zmínil veřejně, aby se poznali i nové duše... Ale dnes chodí jen pár přeživších... V čem je tedy zakopaný pes? Dnešní doba je taková, že spoustu času trávíme u monitorů, alespoň velká část. Co je tedy podmínkou toho, abychom mohli získat více návštěv? Jsou videa lepší než články? Záleží čtenářům více na krásných fotkách upravovaných, nereálných, takových, se kterými si autor hraje i hodinu nebo jim stačí obyčejné a realistické zachycení knihy? Čte vůbec někdo naše řádky, nebo skočí rovnou na poslední odstavec a zanechá krátkou zprávu typu 'Moc hezký článek'?

Nevím, jestli vám to dává nějaký smysl, jestli chápete moji myšlenku, jestli máte stejný problém... Nevím jak lépe to vyjádřit, myšlenky mi proudí hlavou sem a tam a je těžké napsat, co vlastně cítím. Ale třeba se najde někdo, kdo mě pochopí. Děkuji všem, kteří zvládli přečíst každý řádek, každou větu a děkuji všem, kteří se podělí i o své myšlenky... Čtení zdar :-)