Když se mamka vrátila, začala hned jednat, jelo se na nákup, protože na baráku je práce pořád dost. Já toho hned využila a koupila jsem si novou lampičku vedle knihovničky, abych viděla na čtení, když se večer šeří, ale je pořád brzy na to svítit velkým světlem. Nakonec jsem si koupila takovou tu dotykovou, jak ji vždycky poplácáte a ona se rozsvítí víc nebo zhasne. No snad mě chápete :-D Každopádně to funguje a hned se lépe čte...
Tenhle měsíc jsem měla tak trochu mánii okolo Cizinky. Nejdříve se mi do čtení moc nechtělo, když jsem viděla to množství stránek, ale jakmile jsem začala, nešlo přestat. Naprosto mě to lapilo. Tento týden jsem dočetla Mořeplavce a konečně můžu říct, že po těchto třech dílech konečně můžu dát pauzu. Konec sice opět zůstává trochu otevřený, ale ne tak moc jako v předchozích knihách. A kdybych prostě nepokračovala, nemohla bych kvůli tomu spát. Prostě jsem musela vědět, co se bude dít. No prostě peklo :-D Ale jak říkám, přežila jsem, první tři díly mám za sebou (fakt super) a teď zase chvíli pauza a trochu jiné čtivo, ať se mi neuvaří mozek...
Přes týden jsem v podstatě fungovala jen s nosem zabořeným do knihy nebo u monitoru čučením na seriály. Počasí bylo víceméně studené a slunko vylezlo jen někdy. Teď o víkendu to dohání, ale poněkud pozdě. Takže jsem se v týdnu spíše flákala a můžu říct, že mi to hodně vyhovovalo. Jedinou výjimkou byly dvě návštěvy města, jedna když jsem běžela vyzvednout Mrazivý oheň pořízený přes bazar a po druhé do Levné knihy vyzvednout objednané knihy přes internet.
V pátek jsem jako vždy sepsala přehled akcí a soutěží. Doufám, že i nadále vás to zajímá a nepíšu ten článek jen tak pro nic za nic :-) Já se do pár soutěží zapojila, ale štěstí mi moc nepřeje. Snad na tom budete lépe než já. No a v sobotu jsem udělala soutěž já. Je jen o pár záložek a další drobnosti. Já vím, nic moc. Ale mám v plánu vyrobit zase nějaké ty kovové záložky, o které udělám soutěž a navíc ke konci dubna bude možná další o knihu či knihy. Zatím je to v řešení, takže vám nebudu slibovat nic na sto procent.
Včera jsem navíc zvládla dočíst knihu a sepsat recenzi. Šlo o recenzní výtisk Univerzity výjimečných. Můj názor si můžete přečíst v článku. Kniha nebyla úplně podle mého gusta, ale ani nebyla nejhorší, jsem ráda, že jsem si ji přečetla. A nyní se konečně po dlouhé době vracím k Erebosu, snad to brzy bude víc rozjeté, protože po pravdě mě to příliš nebaví... Ale co čekat, když ještě nejsem za stovkou.
Abych to tedy zkrátila, dnešek se udělalo opravdu krásně, i když moc teplo není. Tak jsem na oběd a na otočku zajela k mamce. Maggie se totálně vyřádila a ještě teď je naprosto hotová a spí. Řeknu vám, boží klid. S tím psem je to občas jak s děckem, zvlášť když se nudí. V kuchyni už mám nějakou dobu nachystané bylinky a dneska jsem si dovezla od mamky i pár jahod. Jaro se blíží a člověk má hned chuť mít kolem sebe samou zeleň. Mamka je toho příkladem, protože pořád blbne na zahradě a už se chystá. Skalku už má taky téměř hotovou... No prostě jí začíná nejoblíbenější období v roce :-P
Já se jdu ještě válet a číst si a koukat na seriály nebo prostě cokoli, co půjde. Chci si užít toho posledního dne dovolené, než mi začnou zase ty povinnosti v práci, fuj... Vy si užijte taky tento krásný den a ahoj :-)
Jsem ráda, že sis volno užila, odpočívat se musí. :) A u ničeho se neodpočívá líp než u knih, že... :D Erebos je pro mě Ursulina nejslabší kniha, ale i tak mě bavila, tak snad se do ní nakonec taky začteš. Pokud si to pamatuju správně, mělo by se to rozjet. :)
OdpovědětVymazatZatím nevím no, docela v tom vidím dost mezer...
VymazatTo jsi měla pěkný týden volna ;) Erebos mě bavil, jen se to podle mě zase vleklo ke konci. Mrazivý oheň byl moc fajn a ta lampička je moc pěkná. Musím se přiznat, že mám taky moc ráda jaro. Když se procházím se psem, třeba u řeky, k tomu svítí slunce... to je prostě nádhera. Těším se až začnou kvést květiny a pučet stromy.
OdpovědětVymazatNa Mrazivy ohen se zatim nechystam, alespon dokud neprectu starou trilogii..
VymazatPěkný článek :) Lampička vypadá skvěle. Při zmínc o pejskovi jsem se musela smát. S tou naší je to totiž taky jako s dítětem. Snad až vyjde ze štěněcího věku, bude to malinko jiné. Teď by mě absolutně nenechala nataženou na gauči s knihou. Ráno nesnáší, když něco dělám na počítači. Sedne si, kouká na mě a ňufe, abychom šly ven. Je to bobek, no :))
OdpovědětVymazatno pockej, to neprejde, te moji bude osm :-D
Vymazat