TOPka 2016

I letos si chci sepsat takové malé ohlédnutí za rokem a jak jsem ten knižní rok vlastně strávila. Přečetla jsem opět přes šedesát knih (doufám, že příští rok to bude ještě víc) a s celkovým hodnocením jsem docela i spokojená. Přečetla jsem spoustu zajímavých knih, našlo se samozřejmě i pár zklamání. Ale jak už vždycky říkám, snažím se knihy vybírat opravdu důsledně...

Nadšená jsem byla hned z několika knih. Například Všechny malé zázraky byly skvělé čtení, příběh ze života. Soucítila jsem s hlavními hrdiny a docela často jsem chápala jejich pocity. Po přečtení Skleněného trůnu jsem nevěděla, co si o sérii myslet. Kniha mi přišla slabší a jako takový průměr. Ale Půlnoční koruna zvedla laťku a čtení se mnohem zlepšilo. Samozřejmě s každým dalším pokračováním se autorka neustále zlepšuje a já mám z jejich knih radost. Dědička ohně a Královna stínů jsou ještě lepší. Velice mě potěšila série Drahokamy, kterou jsem tak nějak objevila až letos. Kertin Gier si mě získala i díky Silber, ale tohle je mnohem lepší a propracovanější. Téma cestování časem mě nadchlo a celkové zpracování potěšilo. Jednou z nejvíce oblíbených knih letoška se stal Marťan. Sci-fi pecka, která byla tak čtivá, že jsem byla téměř pořád ponořená v knize. Čekala jsem něco temného a dramatického, ale přitom se hlavní hrdina dokázal odpoutat od svého ne příliš dobrého osudu a bral to i z té lepší a humornější stránky. U mnoha pasáží jsem se nesmírně nasmála, pobavila a zároveň to byla asi jediná kniha v tomto roce, u které jsem si zakládala tolik částí textu :-)

Letos jsem zvládla i jednu českou a jednu slovenskou autorku. Což by se dalo brát jako zázrak, protože já obvykle čtu jen zahraniční autory. S těmi místními moc dobré zkušenosti nemám. Nicméně jednou z knih je Naslouchač, který se nesmírně povedl a já se už těším na pokračování a druhou knihou je překvapující Adaptace. Celá kniha byla zajímavá a poutavá, jen ten konec se mi zdál lehce zvláštní...

Dalším velkým objevem byly Měsíční kroniky. Každý o knihách jenom básnil a já si nedokázala představit, o čem knihy mohou být, když se na nich většina čtenářů tak shodla. A teď už to vím a chápu. Knihy Marissy Meyer se zařadily mezi mé nejoblíbenější. Taktéž jsem vyzkoušela dvě teprve se rozjíždějící série u nás. První knihou je Ódinovo dítě a druhou Jiskra v popelu. Na internetu se dokonce pořádala bitva o to, která kniha je lepší. Když se mi konečně podařilo obě knihy přečíst, tak jsem musela po pravdě konstatovat, že bych si nedokázala vybrat. Takže se už moc těším, jaké bude pokračování...

Docela rozporuplnou sérií je Démonská série. První kniha pro mě byla naprostá pecka, ale s každým dalším dílem ta úroveň klesá stále víc a víc a už to ztrácí tu svoji jiskru. Úplně stejně je na tom Napůl živý. První dva díly jsem naprosto hltala a byla jsem ráda, že jsem si je pořídila. Poslední závěrečný díl byl trapný pokus ukončit něco tak dobrého.

Do zklamání bych zařadila asi i sérii Roztříštená. I když jsem ji hodnotila třemi hvězdičkami, je to spíše jako dva a půl. Čtení nebylo až tak nudné, nicméně by se dalo poukazovat na spoustu detailů, které ztrácely smysl a logiku, hlavní hrdinka byla otravná a vůbec nevěděla co chce... Navíc se nedokázala chovat podle situace, ve které původně žila. A autorka ani nedokázala z knihy vytáhnout to, co z ní šlo udělat. Vždycky se snažila upoutat čtenáře, ale moc to nešlo. Jeden příklad za všechny, vždy když začala psát o boji a válce, tak třeba hlavní postavu někdo udeřil do hlavy a když se probrala, bylo po všem. A kde je to napětí, boj a tak podobně? Dalším takovým kouskem je Tažení do Tearlingu. Tento díl mě docela znechutil, protože se začal odvíjet úplně někde jinde než to vypadalo v první knize. Očekávala jsem čistou fantasy a ne, že z toho bude částečně i nějaká sci-fi s cestováním mezi časem nebo dimenzemi, nebo co to vlastně mělo být. Do dalšího dílu se rozhodně neženu...

A abych to nějak ukončila, o všech knihách se tu nemůžu zmiňovat, tak nejhorší kniha letošního roku je pro mě jednoznačně Tulák. Něco tak strašného už jsem dlouho nečetla. Šlo o neskutečnou slátaninu fantasy a sci-fi prvků v dystopickém světě, ve kterém naleznete technologie, ale i rytíře s meči, kde naleznete démony a tak podobně. Kniha se nedala číst, úplně jsem ztrácela souvislosti a logiku. Jsem ráda, že už ji nikdy nemusím brát do ruky....

Doufám, že i další rok bude přinejmenším stejně tak dobrý jako letošní, možná i lepší. Snad narazím jen na dobré a skvělé knihy, ze kterých budu mít radost.

A jaký jste měli knižní rok vy? Co se vám líbilo a co naopak byla katastrofa?

Seznam všech mých přečtených knih za rok 2016