Kutilem napořád

Jak jistě víte, pořád se oháním tím, že předělávám pokoj. Trochu toho stěhování nábytku sem a trochu tam. Je to jako nemoc, jako moje knihomolství. Nikdy nevydržím dost dlouho a nenechám věci na pokoji, prostě po nějaké době mi to přijde nudné a neustále stejné, tak pořád něco posouvám. Teď jsem se ale rozhodla udělat něco s knihovnou.

Na internetu na mě vždycky koukají tak nádherné sestavy plné knih a drobností, až se mi zachtělo změny. Rozhodla jsem se proto odstěhovat gauč, který je pro mě naprosto k ničemu. Místo něj přijde hezké nové křesílko. Mělo by být dostatečně velké a pohodlné. Zbývá jen vydržet, až zavolají z obchodu, že už přišlo. Jsou to téměř tři týdny a stále nic :-(

Takhle mi ho mamka vyfotila v obchoďáku, když ho objevila...
 

Včera jsem se po čtrnácti dnech dočkala a nechala nařezat police. Konečně jim ten stroj jel a já hned frčela do obchoďáku, aby mi to už vyšlo. Sice jsem čekala přes půl hodiny, ale stálo to za to. Police mám a dnes jsem úspěšně všechno sešroubovala k sobě. Jak říkám, kutil hadra :-D No, docela jsem si mákla, ale stojí to a už jsem i pár polic naplnila. Knihovna teď sice působí docela poloprázdně, ale moc se těším, až tenhle můj plácek bude konečně kompletní. A navíc v listopadu budu dělat takovou větší objednávku knih, takže něco ihned naplním. Jednak se dlouho omezuji v nákupech a jednak jsem šetřila jako pominutá, abych si mohla konečně udělat zase radost... Určitě si dokážete představit moje nadšení :-)

No a abych zbytečně neprotahovala tento zbytečný článek, malá fotka na závěr, jak se mi dnes dařilo :-P Omluvte kvalitu, už je málo světla...