11 září, 2016

Shrnutí týdne #113

neděle, září 11, 2016 6 komentářů
Zdravím vás u dalšího nedělního shrnutí. Celý týden jsem měla volno, což byla naprostá paráda, ale jako vždycky, moje lenošné já mi nedovolilo mnoho udělat. Ano, zase jsem se flákala a dost nehorázně. Místo toho, abych využila tolika volného času, jsem se k ničemu neměla. Ale to je u mě normální, tak na co si vlastně stěžuji...

Začnu čtením. Moc jsem se těšila na Tuláka od Hostu. O knize se psalo, že je to strhující debut, ale mě vůbec neuchvátila. Jsem za polovinou, ale je to pro mě spíše utrpení. Vůbec mě to nebaví a to je snad poprvé, co se musím do recenzáku tak moc nutit. O kladné recenzi asi nebudu moct mluvit. Uvidím, co mě čeká ještě na konci, ale velké naděje tomu nedávám. A abych si spravila chuť, pustila jsem se do dalšího dílu Démonské série. Začátek byl trochu rozpačitý, někdy ten rozjezd trochu škobrtá, nicméně už jsem se chytla a začíná mě to zase bavit. Snad mě čekají samé lepší stránky. A pak se už konečně pustím do Ódinova dítěte :-)


A aby měla dovolená dobrý start, zašla jsem si i do kina. Jelikož Cinestar změnil (někdy v únoru) věrnostní program, není chození do kina pro mě už tak výhodné. A tak si zajdu jen výjimečně na něco, co mě opravdu láká. V tomto případě to byl nejnovější Star Trek. Sice to nebylo na takové úrovni jako předchozí dva filmy, bohužel vyměnili režiséra, ale i tak to byla dobrá podívaná a já nelituji. Alespoň ne tak, jako u Sebevražedného oddílu... A tím můj filmový týden neskončil. Průběžně jsem se podívala na všechny díly Hobita a Pána prstenů, protože už je to nějaký pátek, co jsem to viděla naposledy :-D

Okusila jsem i nový seriál. Díky hlavnímu představiteli, který hrál v Hobitovi trpaslíka jménem Killi, jsem narazila na Poldarka. Sice to znám z vidění díky obálkám knih od Baronetu, ale o seriál samotný jsem se nezajímala.. Pořád mi vrtalo, kde jsem ten obličej viděla. A když mi to došlo, tak jsem si řekla, že to zkusím. Není to nic vyloženě úžasného, ale na chvíle relaxu u bedny to stačí :-)

Snažila jsem se i trochu malovat relaxační omalovánky. Ale moc jsem si na ně nevzpomněla. Asi bude lepší si je zase nachystat k posteli a malovat večer u televize. Zvlášť když jsem si koupila ty nové pastelky. A navíc mám taky zamluvené omalovánky na recenzi. Jenže na ně čekám snad už tři týdny, takže s nimi moc nepočítám. Občas přemýšlím, jestli mi ty spolupráce stojí za to...


Ve čtvrtek u nás probíhaly antikvariátní trhy ve městě. Tak jsem se vydala kouknout, zda má cenu to řešit případně i do budoucna. Bylo to zajímavé, pár stolů s knihami hned u radnice a docela dost lidí. Všechny hromádky jsem si pěkně prošla. Spoustu knih už mám doma, protože tam byly kousky z různých let, nové i staré. Koukala jsem po něčem, co by mi padlo do oka. Našla jsem tam například i hodně starou Jane Eyre, jen měla potrhaný obal. Což je škoda, raději bych ji měla starou, ale zachovalou. A abych neletěla do města jen kvůli tomu, zaskočila jsem po hodně dlouhé době do Levné knihy. Tentokrát byli docela zaplnění. Spousta lákadel, až mě bolelo, že musím odejít s takovým málem. Vybrala bych si více, kdyby měli celé série či alespoň všechno se stejnou vazbou. Míchat je nebudu. Nakonec jsem odešla se dvěma knihami. Snad příště bude více štěstí...


Navíc bylo velkým překvapením tohoto týdne, že už vyhodili nový termín na Svět knihy v příštím roce. Tentokrát to bude téměř stejné, 11.5. - 14.5. 2017. Letošní výlet mě stál docela dost peněz, takže ten příští budu plánovat až podle programu a podle toho, kdo tam bude z autorů. Přece jen takovou dálku nepojedu jen kupovat knihy. Letos jsem se totiž na výstavišti moc nevyznala (byla jsem tam poprvé), takže jsem v podstatě jen obcházela stánky a kupovala knihy. A program šel těžce mimo mě. Takže co bude příště, se ještě uvidí. A jak to máte vy? Jaké máte plány vy?

A jako poslední zmíním vydání dalšího dílu článku o mých starších knihách v knihovničce. Přece jen nemám jen nové kousky pár let zpátky vydané, ale i nějaké, které jsou staré například přes padesát let. Moc jich sice není, ale i tak by měly stát za zmínku. V tomto článku jsem vám ukázala dalších pět z nich...

No, nezbývá mi než se rozloučit. Půjdu využívat těch pár hodin, než mi začne zase pracovní týden. Doufám, že jste si i vy užili předchozí dny. Hezkou neděli a mějte se :-)


A jako vždy na úplný závěr vás poprosím o podporu tohoto blogu. Moc vám děkuji



Sdílení článku:
Sdílet emailem Sdílet gmailem Sdílet Facebookem Sdílet Googlem Plus Sdílet Twitterem Sdílet Pinterestem Sdílet Tumblrem Sdílet Bloggerem Sdílet Wordpressem Sdílet whatsappem

Autorka článku:

Lucy Lillianne V posledních letech jsem neskutečně podlehla knihám. Nejen jejich čtení, blogování o nich, ale i nakupování. Ráda si rozšiřuji knihovničku a velice mě mrzí, když vidím tolik knih, které nemohu mít. Přesto jsem ráda za každý kousek, který se mi dostane do rukou. Nicméně největší radost mi dělají žánry fantasy a sci-fi, v poslední době hodně ujíždím na apokalyptických a dystopických knihách a když si potřebuji odpočinout, často sáhnu po nějakém thrilleru nebo jiné napínavé četbě... Samozřejmě nepohrdnu ani lehčí četbou. Nejméně mě lákají romantické knihy, i když i tam občas dojde k nějaké výjimce. Doufám, že čtení mě bude bavit ještě dlouho, protože můj seznam je téměř nekonečný... :-)

štítky

6 komentářů:

  1. Jojo, Tulák... Obdivuju tě, že to vůbec dočítáš, já ho vzdala ještě před polovinou :/

    OdpovědětVymazat
  2. Tulák mě na jednu stranu láká, ale teď.. nevím.
    Obdivuju tě, že stíháš tolik věcí. Já jsem teď týden ve škole a prázdniny mi fakt nehorázně chybí. :D

    xxx
    dream-little-dream.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám právě pocit, že nestíhám nic...

      Vymazat
  3. Na Tuláka slýchám samé negativní ohlasy... mně ta kniha už od začátku nebyla vůbec sympatická :D
    Tak snad ji dočteš co nejdřív a bude to mít za sebou :/

    OdpovědětVymazat

Každý vzkaz pro mě znamená mnoho a často vykouzlí úsměv a potěší. Děkuji každému, kdo kvůli mě ztratí pár vteřin života :-)